Základním orientačním vyšetřením, které hodnotí sluch je prováděno hlasitou řečí, šepotem nebo za pomocí ladiček. Při sluchové zkoušce hlasovou řečí se používají slova o různé frekvenci, nejprve se zkouší ucho zdravé, potom ucho, které hůře slyší. Během vyšetření se postupně zvětšuje vzdálenost od pacienta. Stejně se postupuje i u vyšetření šepotem, pouze s tím rozdílem, že právě vyšetřované ucho se ohluší. K ohodnocení sluchu se dále používají kovové ladičky. Rozkmitáním jejich ramen zaznívají jednoduché a přesně definované tóny.
Jiným vyšetřením sluchu je tzv. tónová audiometrie, vyšetření se provádí v klidném a na nerušeném místě, Nejprve se zjistí hodnota vzdušného a kostního vedení v různých frekvencích. Křivky na monitoru znázorňují charakter sluchové vady a jaký je stav ve středouší. Výsledkem je popis aktuálního stavu sluchu. Pokud pacient během vyšetření při klasické zkoušce řeči slyší všechna slova, jde prakticky o normální sluch. Každé snížení sluchové ostrosti znamená změnu kvality sluchu. Jedná se o vjem, který vybočuje z mezí normálního sluchu. Částečné snížení sluchu je označováno jako nedoslýchavost, která může být spojena s bolestí ucha, šelestem, závratí nebo výtokem z ucha. Úplná ztráta sluchu je hluchota. Poruchy sluchu podle slyšení hovorové řeči a šepotu se dělí na lehkou nedoslýchavost, kdy pacient porozumí řeči na 4-6 metrů. Středně těžká nedoslýchavost je diagnostikována mezi 4-2 metry, těžká nedoslýchavost je, když je zaznamenán pokles sluchu pod 1-2 metry. O velmi těžkou nedoslýchavost jde v případě, že pokles sluchu pro šepot klesne pod jeden metr. Pokud vyšetřovaný pacient slyší zvuk, ale nerozumí slova jde o praktickou hluchotu. O úplnou hluchotu jde v případě, kdy vyšetřovaný neslyší žádný zvuk.
Možnost nápravy sluchu závisí na druhu sluchové poruchy a na míře postižení. U nemocných s chronickým středoušním zánětem je možné po odstranění zánětlivého ložiska rehabilitovat sluch pomocí naslouchadla, které přináší velmi dobrý efekt. Náhle vzniklé nedoslýchavosti mají celkem velmi dobrou prognózu, ale musí být včas zahájena medikamentózní léčba, ale některé poruchy sluchu se dají vyřešit pouze chirurgickým zákrokem.
K preventivním opatřením patří včasná léčba zánětlivých onemocnění ucha a horních cest dýchacích. Dále je třeba pokud možno vyvarovat se místům s nadměrným působením hluku v běžném životním prostředí. Pokud se jedná o pracoviště je nutné používat chrániče sluchu a pravidelně docházet na preventivní prohlídky, včetně absolvování audiometrického vyšetření, které může včas odhalit poruchu sluchu. U dětí je třeba posoudit stav sluchu co nejdříve a to do dvou let jejich věku, kdy dochází k vývoji řeči.